Plánovaná výstavba
tzv. Ostřešanská spojka & další věci    ver.21.11.2020                      Jste 8580 . návštěvník tohoto Webu - počítáno od 15.04.2017

21.11.2020  Ostřešanská spojka
Trvale zjišťuji informace a mimo jiné komunikuji s p. Kolovratníkem.
Kdo si ale myslí, že vše je uzavřeno, ten je v omylu a možná záměrně úřady ukolébán.
Něco z naší komunikace a obrázek si udělejte sami (červeně odpovědi Kolovratníka, modře můj dotaz).
  
K Ostřešanské spojce
- Ekonomika opravdu nevychází a v tuto schvíli se nevyplatí její realizace
- Definitivně to uzavřené není. A já uznávám, že sám jsem na vážkách (vnitřně si nejsem jistý, jestli není škoda ten nápad zcela opustit)
- Za úvahu ještě stojí posouzení širších vztahů - výhledově povede v oblasti Havl Brodu páteřní VRT trať Praha - Brno
   a toto by teoreticky bylo možné kapacitní připojení Pardubicka na tuto páteřní VRT .....
 
Takže Váš názor, že vést to přes Ostřešanský kopec nad střechami domů již není platný??
 
Není tomu tak a Vaši otázku považuji za zavádějící. To, že připouštím možnost realizace Ostřešanské spojky (tedy že ji apriori neodmítám) přeci neznamená,
že ji chci nad střechami domů. Nic takového není na stole. Mohou existovat jiné varianty provedení, o kterých zatím nevíme.
 
Takže to shrnu, jak to vidím (a co si pamatuji, - a z větší části mám i dokumentováno):
- Ještě v dobách příprav obchvatu u Parama pan Kolovratník tvrdil, že nejlepší řešení by bylo projekční spojení s železnicí na Chrudim
- Pan Kolovratník tvrdil, že Ostřešanská spojka není žádná strategická stavba. A v úpravách zákonů, na nichž měl lví podíl, se toto na seznamu strategických staveb objevilo
- Pan Kolovratník tvrdil, že trasa přes Ostřešanský kopec je podle něj špatně, dnes ji apriori neodmítá
- Pan Kolovratník mi sám nabídl, že mi opatří studii, která posuzuje jednotlivé varianty a SŽDC mi ji odmítá dát. Zatím jsem nic neviděl - pokusím se ještě jednou (naposledy) zeptat.
- Pan Kolovratník několikrát odmítl můj názor, že s těmito podklady dělají vysocí úředníci tajnosti, aby se lidé nemohli bránit, a byli postavení před hotovou věc.
  Ani SŽDC, ani p. Kolovratník (člen dozorčí rady SŽDC) aktuální studii, hrazenou z veřejných peněz, vydat nechtějí
- Dříve jsme měli p. Duška, který ohýbal ekonomické výpočty. Dnes stojíme před dalším politickým rozhodováním, které se zřejmě potáhne velmi dlouho.
   (zde připomínám, že předchozí trasa přes Dražkovice a Mikulovice byla v územních plánech cca 50 let, než byla (v podstatě protiprávně) zastavěna)
   A "ohnutí výpočtů" může snadno proběhnout nad "odhadnutými přepravními kapacitami" ve vazbě na VRT (vysokorychlostní trať)
- Přestavba Železničního uzlu Pardubice je navržena tak, aby se to dalo napojit na "případnou budoucí trasu Ostřešanské spojky"
   Nevím, jak to kdo vidí, ale já z toho cítím "salámovou metodu" na velkou dálku

Takže kdo si dělé iluze, že je vše za námi, tak je třeba se probudit do reality a dát tomu maximálně 3/4 roku, než budou další volby.
A pak se podle toho zařídit.                                                                                                                                                                         Martin Havelka
19.10.2020  Dnes na webu - byla zde opravdu úroda titulků zpráv, předkládám ochutnávku s několika komentáři
 
26.09.2020  Pár poznámek k volbám, slibům, a mého pohledu na hospodaření a právo
1) Plnění volebních slibů
     - Pan Babiš před posledními volbami tvrdil, že nechce ve svém hnutí kumulovat funkce. Volební období ani neuběhlo, a již toto neplatí.
        Konkrétně někteří poslanci Parlamentu se stali volebními lídry v krajích.
        Kladu si otázku, důvěryhodnoti politiků, když jim jejich závazek nevyrží ani jedno volební období.
     - Změna důchodového systému - zatím vidím, jak paní Maláčová rozhazuje plnými hrstmi a dotazy, "kde na to vezme", ji unavují
2) Spravovat Stát jako Firmu.
     Podíval jsem se na výsledky hospodaření Agrofert holdingu a na výsledky hospodaření Státu v roce 2019 (oboje v době konjunktury)
     Státní rozpočet (čerpáno z článku z Ministerstva financí České republiky):
            V roce 2019 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1.523,2- mld. Kč, celkové výdaje 1.551,7 mld Kč a shodek hospodaření státního rozpočtu
            tak dosáhl 28,5 mld. Kč.
            Tento výsledek představuje úsporu 11,5 mld. Kč proti zákonem schválenému deficitu ve výši 40 Mld. Kč a znamená jeden z nejlepších výsledků
            v novodobé historii České republiky.
            Nicméně nám ministerští úředníci jaksi opoměli prozradit, že tento rozpočet byl ještě zadotován v podstatě vytunelováním "Fondu privatizace".
            (dále čerpáno z článku Ladislava Kose - senátora - z roku 2018)
            O co jde - jsou to finance z privatizace, které byly určeny na odstraňování ekologických škod, vzniklých před privatizací,
             na restrukturalizaci důchodového systému, dopravní infrastrukturu a rozvoj bydlení.
             V roce 2018 si Sněmovna "s odřenými zády" odhlasovala, že přestane platit omezení využití tohoto fondu jen na původně určené účely.
             a cca 30 mld. Kč z Fondu privatizace tak nakonec i přes odpor Senátu doputovalo do státního rozpočtu.
                  To nám ovšem staví  výsledek hospodaření Státu do jiného světla.
              Potom 40 mld. (plánovaných) - 28,5 mld (docílených) - 30 mld. ("vytunelovaných") znamená 18,5 mld. překročení rozpočtu, který
              byl původně navržen.
              Nejsem ekonom, mohu se mýlit, ale selský rozum mi říká, že zde není úspora 11,5 mld. ale překročení původně shodku (oproti reálným příjmům) o 18,5 mld.
     Agrofert (čerpáno z článku v Lidovkách ze dne 20.7.2020)
            Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert meziročně vzrostl na téměř trojnásobek, na 4,48 miliardy korun, proti 1,67 miliardy korun v roce 2018
            Agrofert loni snížil své dluhy zhruba o 4 miliardy korun, ke konci roku měl úvěry za 39,72 miliardy korun. Uvádí výroční zpráva společnosti,
            kterou umístila do Sbírky listin.
            Společnost v roce 2019 přijala téměř 2 miliardy korun na dotacích, meziročně jde o zvýšení asi o 180 miliónů korun
3)  Svěřenský fond (dle výkladu na wikipedii)
       Práva zakladatele:
             - jmenovat a odvolávat správce
             - definovat obmyšleného (toho, kdo dostane peníze z hospodaření) a určit mu plnění a může své rozhodnutí změnit nebo zrušit
             - dohlížet nad čiností správce
       Dle mého selského rozumu tedy může Zakladatel správce kdykoliv vyměnit, kdyby nekonal dle jeho přání.
       Takže vše nepřímo ovládá.
4)  Státní hmotné rezervy
     Jde o pohoné hmoty, zdravotnický materiál, ale také ingoty čistých kovů, které může Stát použít v případě vážné krize.
     Mezi těmi ingoty kovů jsou materiály, jako měď, zinek a pod, často v hodně čisté podobě, aby se daly rychle použít na vytváření slitin.
     A pan ministr Havlíček je "přesvědčený, že koncept držení základních kovů je překonaný" a "prodej by mohl vynést až 2.2 mld. Kč".
     Tento další rozprodej rezerv Státu zatím pozastavil koronavirus.
     Nicméně kdyby to proběhlo, tak by to bylo, nejspíše pod cenou.
     Pan Petr Dolínek (ČSSD - koaliční strana) tento záměr označil za drancování a já se k tomuto názoru připojuji
Pro dnešek by to stačilo. Vidím zde hned 2 jasné případy drancování dříve vytvořených rezerv a to ještě před "koronou".
Další postřehy z tisku a způsobu hospodaření Vlády příště   .....                                                      Martin Havelka
20.09.2020  Dopravní konference
V Pardubicích proběhla další Dopravní konference. (kolikátá již, co slibovali nějaké konkrétní údaje o Ostřešanské spojce ...)
Na této adrese naleznete prezentace, které zde byly zveřejněny. "https://ww2.silnicniveletrh.cz/index.php/dopravni-konference/aktualne/prezentace-2020"
Mne zaujala 3 témata:
1) Splavnění Labe a Přístav Pardubice - sice ještě nikdo nevysvětlil, proč se do Chvaletic nevozí uhlí po vodě, ani CO by se vozilo do Pardubic,
     ale stále se do toho investuje. Minimálně na úrovni studií a pod.
     Nemám jiné vysvětlení, než že jde o "zájmové skupiny", nebo "diletantismus"
2) Další úprava zákonů, směřujících k větší moci Státu na úkor drobných vlastníků pozemků.
     Až se vše schválí, tak v okamžiku vystavení Stavebního povolení Vám mohou začít bagrovat na zahrádce, aniž by ještě došlo k výkupu.
     Z toho je jedinný závěr - při jakémkoliv náznaku stavby na soukromém pozemku se je třeba začít bránit razantně a aktivně hned od počátku.
     Jakmile bude Stavební povolení, již nikoho nebudou zajímat vlastnické poměry a najedou  bagry.
3) A samozřejmě "Ostřešanská spojka".
     Na prezentaci od pana Ing Miroslava Němce je na 7-mé straně nakreslená Ostřešanská spojka opět přes Mikulovický kopec.
     Zaslal jsem mailem dotaz, za ví, že EIA propadla a jak to s tím je.
     Pan Němec mi poměrně rychle odpověděl (děkuji a "klobouk dolů") toto:
     Ostřešanská spojka v prezentaci je neaktuální. Její zakreslení jenom vyjadřuje, že dopravní řešení tohoto problému je součástí Dopravního uzlu Pardubice.
     U této trasy nevyšla rentabilita. Proto odbor strategie Správy železnic zpracoval jiné řešení.
     To bude předloženo po krajských volbách, protože vedení Správy železnic má oprávněnou obavu, že by se tato technická věc stala součástí politického boje.
     Důvodům rozumím. O to trapnější se mi zdají vytáčky SŽDC, skryté za paragrafy a dosti pochybné argumenty.                                      Martin Havelka
08.09.2020  Trocha vysvětlení
Určitě vypadá zmatečně, že předchozí text zde nebyl a najednou se objevil s datem z května - co se stalo.
Po napsání předchozího mi to nedalo a předce jsem oslovil pana Kolovratníka, abychom si zkusili věci vysvětlit, a na základě tohoto rozhovoru jsem předchozí text dočasně odstranil.
Sám mi nabídl, že když dělá SŽDC tajnosti, tak si to vyžádá jako člen Dozorčí rady a materiál mi poskytne.
Na základě dohody jsem mu 31.5  poslal specifikacii požadovaného:
využívám touto cestou vaší nabídky a chtěl bych Vás požádat o výstup ze Smlouvy „SoD č. E617-S-409/2019“,
s dodatkem ze dne 25. 6. 2019, který měl být odevzdán 6. 1. 2020 a nese označení „Ekonomické zhodnocení všech projektových variant“
V tomto okamžiku mi tento výstup stačí, byť nevylučuji, že Vás v budoucnu požádám ještě o něco
Nebyl jsem si jist, zda se k mailu dostal - poslal jsem SMS a 8.6. mi přišla odpověď, že to obdržel a mám posečkat.
Když se nic nedělo, ozval jsem se a 13.8. mi přišla omluva, že na to pro jinou práci zapomněl a že to co nejdříve napraví.
Dnes je 8.9. a musím opakovat níže uvedené v podstatě NIC
Pauza tedy ukončena a zase začnu publikovat různé věci. Pro počátek třeba konfrontovat slova a činy.
10.05.2020  Ostřešanská spojka
1) Děkuji všem příznivcům tohoto Webu, že informace sledujete. Účast přes 6000 přístupů na takto specializovaný Web považuji za úspěch a známku toho, že
       téma je stále aktuální a lidi zajímá.
2) Všem se omlouvám za delší pauzu, ale trvale probíhaly aktivity, u kterých  jsem čekal na nějaký hmatatelný výsledek.
3) Na úrovni místní politiky komunikuji na téma "Ostřešanská spojka" se dvěma  lidmi:
       - P. Kolovratníkem, který je dnes i v dozorčí radě SŽDC a k jakýmkoliv informacím, z této firmy má volný přístup. (minimálně je oprávněn si
          z titulu člena Dozorčí rady informace vyžádat)
                 Zde jsem podnikl celkem 3 pokusy o kontakt přes jeho asistenta p. Sodomku.
                         - V říjnu 2019 mi odpověděl, že až budou "něco relevantního vědět", tak se ozve. Sám se neozval, byť si nedovedu představit, že by člen Dozorčí
                            rady něco relevantního nevěděl
                         - Nic se nedělo, a tak jsem si přes p. Sodomku dohodl schůzku na 1.3., která byla ze zdravotních důvodů zrušena
                         - Schůzka se přesunula a 13.3. jsem obdržel další SMS, že se schůzka  ruší a ozve se s náhradním termínem - od té doby nic.
           Paralelně jsem komunikoval s p. Kolovratníkem přímo, který mi sdělil, že novinky má a že je možné komunikovat i elektronicky, nicméně nic
           podobného mi pan Sodomka nenabídl.
          Závěr - v podstatě NIC. Další pokus jsem zatím nepodnikl.
   - P. Kortyšem, s nímž jsem osobně mluvil asi před rokem. Tehdy došlo k dohodě, že až bude něco vědět, tak se ozve. Dávno jsem ten slib pohřbil, avšak
      cca po roce se sám ozval. Probírali jsem situaci s tím, že zatím nemám nic ze zmíněného zveřejňovat, dokud se se SŽDC nedohodne na nějakém oficiálním
      znění, což - promiňte mi prosím - hodlám beze zbytku dodržet.
      Nicméně KLOBOUK DOLŮ.
    Je na každém, jaký si z toho udělá obrázek. 
4) Paralelně jsem oslovoval SŽDC s požadavkem na kopii výstupu Studie od SUDOPu na základě"veřejně přístupných informací"
       - První pokus byl v říjnu 2019 - v podstatě neúspěšný, protože mi v záplavě paragrafů odpověděli, že žádám něco, co ještě neexistuje a tudíž mi nemají
          co dát.
       - Počkal jsem si na počátek tohoto roku a 9.3.2020 písemně požádal o výstup ze Studie, který měl být hotov 6.1.2020. Zákonný měsíc uběhl a nic.
         Chvíli jsem ještě vyčkal a po cca 1,5 měsíci oslovil SŽDC, zda jim žádost došla.Po týdnu odpověděli, že mi to již dávno poslali a výstup jsem obdržel
         v elektronické formě.
             A je to opravdu "zajímavé čtení", z něhož vytrhnu několik informací:
                 - Rozhodnutí - ZAMÍTÁ SE
                 - Odůvodnění:
                       - Konstatují, že požadované je součástí připravované "Aktualizace studie proveditelnosti Uzel Pardubice"
                       - Tato Studie není doposud ukončena a není schválena a proto NELZE VYDAT do ukončení Konečného rozhodnutí!
                         Pozn:  A tady je to prosím velice zajímavé. Na Webu vypisuje SŽDC tendr na zhotovitele této stavby s datem únor.2020.
                                   Takže se ptám, CO tedy vlastně dávají za podklady, na jejichž základě mají uchazeči něco nacenit? Když ÚDAJNĚ ani nemají
                                   uzavřenou Studii?  https://zakazky.szdc.cz/contract_display_6657.html
                       - Dále: ".. aktuální podoba podkladových údajů, jejíž vydání právní úprava neumožňuje, by zveřejněním vedla zcela jistě ke spekulacím
                         a šíření dezinformací, neboť výsledky celkové studie mohou být zcela odlišné ..."
                         Pozn: Tzn. že to mohou různě ohnout. Nelze si nevzpomenout na koeficient "celospolečenské prospěšnosti" páně Duška, který zcela
                                   zdeformoval ekonomický výpočet.
                   - Nad rámec legislativního rámce dodávají: Zájmem SŽDC není zatajovat obsahy studií a jejich výsledků. Zveřejnění je možné učinit až
                     na základě odborně posouzené a projednané dokumentace.
                   - Dále se odkazují na závěr Správního soudu, kde typickým faktickým důvodem neposkytnutí informace je, ...... že subjekt informaci nemá.
    Můj osobní závěr - INFORMACE ZATAJUJÍ, protože jsem nepožadoval žádný závěr žádné komise, ale výstup ze studie, která byla kontraktována z veřejných
    peněz ve výši 2,8 mil CZK a budu se odvolávat.
 5) Paralelně s tím, mne oslovil pan Půlpán, kterému SŽDC nějaké dílčí výstupy poskytla a článek jste si mohli přečíst v novinách, nebo na Webu.
 6) Toto není kompletní výčet aktivit, ale více zde nyní nemohu zveřejnit, protože bych "státní moci" poskytoval informace, které zatím dát nechci.
                                                                                                                                                                                                                   Martin Havelka 
29.12.2019  Ostřešanská spojka
Zdravím všechny příznivce tohoto „občasníku“ a rád bych informoval, co se událo v závěru roku 2019 ve věci Ostřešanské spojky.
1)    V září uplynul smluvní termín, kdy měl SUDOP odevzdat nějaké jasné návrhy a kalkulace k různým variantám železnice do Chrudimi.
       Proto jsem 23.10 oslovil pana Kolovratníka, jaký je výstup. Plný text dotazu přikládám:
             Dobrý den,
             máme bezpečně po termínu odevzdání první verze Studie trasy Ostřešanské spojky od SUDOPu.
             Máte nějaké informace, jaký je aktuální výsledek?
             Jaké varianty jsou navrženy jako schůdné a která je preferována?
      Odpověď zaslal obratem pan R. Sodomka, asistent p. Kolovratníka a zněla takto:
            Dobrý den pane Havelko,
            do konce tohoto týdne se pan poslanec setká na předmětné téma s GŘ SŽDC.
            Pokud bude výstupem něco pro Vás relevantního, dáme Vám vědět.
       Když se nějakou dobu nic nedělo, oslovil jsem je znova (smluvní termín přece uplynul, že) a na to jsem již žádnou odpověď neobdržel.
       Osobně si nedovedu představit, že by člen dozorčí rady (p. Kolovratník) neměl žádné „relevantní informace“
2)    Nato jsem oslovil přímo SŽDC s žádostí o oficiální informace v této věci a dne 1.11 se mi vrátila zamítavá odpověď s odůvodněním, že mi nemohou poskytnout neexistující,
        protože mezi tím na jednání 25.6 podepsali dodatek Smlouvy č. „E617-S-409/2019“,          
        kde je stanoveno, že kalkulace udělají paralelně s projektem „Modernizace železničního uzlu Pardubice“ Zde a výstupy budou k disposici 6. 1. 2020
3)    Jak to tedy vypadá:
       -    Máme další termín 6.1 2020
       -    Nevím, zda to je z důvodu přetíženosti, ale „relevantní informaci“ jsem od kanceláře p. Kolovratníka neobdržel a musel jsem si ji vyžádat od SŽDC. To je prostě fakt.
       -         Zohlednit návaznosti staveb (a v dodatku jich je vyjmenováno povícero) dává jistě smysl. Nicméně je zde otevřený prostor pro „manipulaci s čísly“.
             Pokud samotný návrh trasy přes Mikulovický kopec je „ekonomický propadák“, v kombinaci s mnoha dalšími stavbami (z nichž některé jsou jen „holub na střeše“
             a ani nejsou vážněji rozpracované), se z toho může stát „nekonečný příběh“ s naprosto neprůhlednými výsledky.
             Ostatně, na stole je otázka, proč se tak nedělo již v době, kdy se chystal obchvat kolem Parama a mnozí z dnešních aktérů byli u toho.
             Dnes v prostoru tehdy možného jednoduchého a jistě mnohem lacinějšího řešení vyrostla hala firmy se stavebninami.                                   Martin Havelka
10.11.2019  Ještě k "Dopravní konferenci" v Pardubicích
    Na webu se objevil článek, který shrnuje Dopravní konferenci očima autora a jsou přiloženy některé zajímavé
    části prezentací..
    Mimo jiné autor tvrdí, že "Dopravní uzel Pardubice" má spíše podporu jen místních politiků, než politiků na celostátní
    úrovni. Počít si můžete Zde
A na odlehčení jeden vtip na dopravní téma Zde
16.10.2019  Institut strpění cizince
    Pokud někomu unikla tato „drobnost“, tak jde o chystanou úpravu zákona, kdy se podstatně rozšiřuje škála imigrantů, které nelze vyhostit.
    Počtěte si třeba Zde.
    A kdo má chuť, dejte si do vyhledávače heslo „Institut strpění cizince“.
    S překvapením naleznete mnoho odkazů, kde bude jaksi chybět odkaz na „iDnes.cz“                                     Martin Havelka
16.10.2019  Vést Stát jako Firmu ..
    To, že ČSSD před každými volbami uplácí voliče ze státního rozpočtu, a tím i omezuje manipulační prostor vlád příštích, se tak nějak stalo koloritem.
    Byť ekonomicky problémovým.
    Nicméně na přelomu roku 2018/2019 došlo k dosti zásadnímu zásahu do financí Státu, který možná ušel pozornosti u mnoha lidí.
    O co jde:
Z výtěžků privatizace existoval rezervní fond (miliardy CZK), který byl určen na zásadní investice. Konkrétně na změny důchodového systému a likvidaci ekologických škod.
Na konci roku 2018 si Vláda odhlasovala (ANO, ČSSD), že to mohou použít na běžné výdaje rozpočtu – a to v době ekonomické konjunktury.
Počíst si můžete v mnoha článcích různé rétoriky, nicméně podobného obsahu.
Konkrétně Zde, Zde, Zde, Zde, Zde, Zde a Zde                                                        Martin Havelka
16.10.2019  Ostřešanská spojka - "obnovená rétorika"
Na webu byl zveřejněn článek o potřebě výstavby trati Pardubice-Chrudim.
V článku je, mimo jiné, uvedeno:
-    Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) znovu posuzuje, kudy by měla vést a jak by měla vypadat nová spojka, která zlepší železniční spojení mezi Pardubicemi a Chrudimí
-    U všech směrových variant se bude posuzovat, zda její součástí bude elektrizace, či ne.
-    Původně se uvažovalo o vedení trati zčásti v dnešní stopě, záměr byl označován jako Medlešická spojka, později vznikla varianta zvaná Ostřešanská spojka.
      Proti vedení tratě po vysokém náspu se však před dvěma lety zvedl odpor Ostřešan i Chrudimi. Původní trasa je stále ve hře a je nejvíce rozpracovaná, dokonce ve třech
      podvariantách lišících se sklonovým a výškovým uspořádáním.
-    Spojka by se začala stavět až po dokončení modernizace uzlu Pardubice. Jeho projektová příprava umožňuje jakékoli zapojení nové trati do stanice Pardubice
      od východu i zaústění trati ve stávajícím koridoru od západu. Zahájení stavby odhaduje Tesař nejdříve na rok 2025.
-    Nová spojka by zrychlila železniční dopravu mezi oběma města vzdálenými asi deset kilometrů. Díky kratší trase a přímému napojení na pardubické nádraží se se cesta podle
      dřívějších odhadů zkrátila o zhruba 10 až 15 minut, nyní trvá obvykle 20 až 30 minut.
Mé tři postřehy:
-    SŽDC má nového mluvčího
-    Pan nový mluvčí Tesař opět pokračuje v rétorice „páně Duška“, nebo jen neznale mluví. V každém případě by mne zajímalo, jak by OPRAVDU vysvětlil tvrzení časové úspory 10-15 minut
-    Naprostá neefektivita trasy přes Ostřešany zřejmě opět není problémem v těchto úvahách
Celý článek si můžete přečíst Zde                Martin Havelka
5.10.2019  Ostřešanská spojka
V těchto dnech by mělo SŽDC mít v rukou první verzi výstupu ze studie SUDOPu o Ostřešanské spojce.
Zadávací dokumentace je součástí veřejně dostupné smlouvy. Zajímavé je číst až od strany 30, kde jsou popsány zadávané varianty a je otevřena cesta
i pro další variantu, kterou navrhne SUDOP.
Počtěte si Zde
29.08.2019  Ostřešanská spojka
Dne 5. 9. 2019 proběhne v Pardubicích Dopravní konference. Jde již o 3tí konferenci,
kdy jsme se měli dozvědět nějaké relevantní informace o „Ostřešanské spojce“ – odkaz Zde.
Vše se táhne již 3 roky, státní orgány a politici pořád slibují „že již“ bude jasno a „Studie se studují“ a SUDOP dostává další peníze.
Poslední známý termín „nových“ výstupů je 26. 9. 2019, nicméně, pak se ještě budou nějak „ohýbat“ do 26. 12. 2019. No a to jsou již Vánoční Svátky,
takže to jistě nebude dříve jak po Novém roce. A to máme „našlápnuto“ na konferenci 4tou.
Mezi tím „se zjistilo“, že by to bylo 2x tak drahé, než hlásala původní studie za „Páně Duška“ a v textu nového zákona se „Ostřešanská spojka“ objevila jako prioritní stavba,
byť politici krátce před tím hlásali, že prioritní není.
Pan hejtman Netolický v roce 2018 neměl „Ostřešanskou spojku“ za prioritu – například Zde a Zde - a rok nato ji za prioritu má – počtěte si Zde.
„Překvapivě“ jsou změny názorů mocných rychlejší, než odborná studie SUDOPu, a to i přesto, že někteří politici tvrdí (skoro v duchu majora Těrazkyho),
že odborné hledisko je rozhodující.
A teď se v tom občane, obyvateli a voliči vyznej.
 
Na základě posledního článku jsem požádal o reakci kancelář p. Kolovratníka. Jeho asistent p. Sodomka mi poměrně obratem odeslal odpověď, kterou v plném znění přikládám:
   Dobrý den pane Havelko,
   dne 8. 8. 2019 jsem na SŽDC zaslal dotaz na aktuální stav zpracování aktualizace studie proveditelnosti pro bezúvraťového železničního spojení mezi Hradcem Králové,
   Pardubicemi a Chrudimí, které je ze setrvačnosti mnohými politiky i nepolitiky a méně zasvěcenými (i v důsledku dosud nezměněných zurek a územních plánů)
   stále nazýváno "Ostřešanská spojka".
   Podle dubnové informace ze SŽDC je smlouva o dílo na předmětnou aktualizaci v účinnosti od 26. 3. 2019, dne 28. 3. 2019 proběhla vstupní porada,
   koncept studie má termín plnění 26.9.2019, finální verze 26.12.2019.
   Až dostanu aktuální info ze SŽDC, tak se ozvu.
   S přáním pohodového léta :-)
   Roman Sodomka
Bude tedy do té další Dopravní konference něco smysluplného známé?                                                                         Martin Havelka
28.07.2019  Úvaha o vodě  
      U domku s půdorysem 100 m2 máme nádrž na dešťovou vodu o objemu cca 4,5 - 5 m2,  která  se při jednom nočním dešti naplní. 
     Když vezmeme v úvahu, že v Ostřešanech (obec s cca 1100 obyvateli) je takovýchto střech cca 400, dešťovou kanalizací za jednu
     noc odteče cca 1.800 m2 dešťové vody. Pro představu - jde o krychli vody o hraně 12m.
                                                                                                                                                          
13.06.2019  Ostřešanská spojka - aktuality
Jak jsem avizoval dříve, měli jsme 29.4 schůzku s p. Kolovratníkem, kde jsme se dozvěděli zhruba toto:
-    SUDOP opět zpracovává studie na všechny možné varianty pod názvem „Aktualizace studie proveditelnosti“ s termínem odevzdání 26.9.
     Nicméně se předpokládá, že po odevzdání proběhnou ještě upřesňující jednání a „dolaďování“ výsledků v rozsahu cca 3 měsíce.
     Takže něco „uchopitelného“ bude známo na přelomu roku.
       Pozn.: Bohužel tento stav „budeme vědět později s konkrétním termínem“ trvá již cca 1,5 roku. Tak třeba se teď již něco opravdu dozvíme
-    Byl pozměněn výpočtový model v tom smyslu, že ekonomický přínos jednoho cestujícího se snížil. Tzn., že ekonomický přínos
      by se u nově budovaných tratí měl  ještě zhoršit.
-    P. Kolovratník se domnívá, že EIA na stávající trasu přes Ostřešany je uzavřena. Není tomu tak. Aktuální stav je, že SŽDC dostalo EIA
      k přepracování a je na SŽDC, jak se k tomu postaví. Je to tedy pořád otevřená záležitost – odkaz Zde
 
Současně s tímto jsem v posledním měsíci získal další 2 „nezávislé“ informace na toto téma.
-    Jedna je od p. starosty Vodrážky, který mi poskytl část scanu dokumentu od p. Kortyše.
-    Druhá je od p. J: Ročka z Chrudimi, který se o tuto problematiku také zajímá, SŽDC navrhl jedno z dalších možných řešení a odpověď
     ze SŽDC mi poskytl. Její plné znění přikládám.                                                                         Martin Havelka


Dobrý den,
 
Děkujeme za Váš podnět. Na základě požadavku MD ČR byla z hlediska stávající trati k prověření zadána pouze varianta s bezúvraťovým kolejovým propojením.
Varianta přestupu z nové polohy zastávky u Parama nebyla do zadání Aktualizace studie proveditelnosti zadávána a zatím neumím říci, jestli bychom takový způsob propojení
uvažovali jako dodatečnou variantu pro eventuální doplnění této již běžící zakázky. Počkáme na první rámcové výsledky zadaných variant, které by měly být k dispozici na přelomu
 letošního září/října. Pokud se zadané varianty v aktuální míře poznání ukáží jako opravdu nerentabilní, budeme pravděpodobně hledat cestu, jak vytěžit maximum ze stávající
trati č. 238 i z pohledu hledání nejvhodnější vazby na žst. Pardubice hl.n.
 
Vámi navržené propojení z „polohy Paramo“ je možným námětem, nicméně již nyní víme, že bude problematické z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací města Pardubice,
kdy ÚP předpokládá v prostoru mezi novou lávkou přes kolejiště stanice a komunikací I/38 lehkou průmyslovou výrobu a jsou zde reálně připravovány tři záměry
na výstavbu průmyslových objektů, s čímž by muselo být propojení koordinováno.
 
Výrazné zlepšení z hlediska kapacity (a tím i zkrácení cestovních dob Pardubice – Chrudim) přinese již chystané zdvoukolejnění úseku Pardubice hl.n. – Pardubice-Rosice nad Labem,
kde aktuálně probíhá příprava stupně DUR, letos se bude žádat o územní rozhodnutí a pokud se nevyskytnou žádné komplikace, stavba poběží v časové koordinaci
s modernizací žst. Pardubice hl.n. (plán realizace 2020-2023).
 
Nové náměty k prověření modernizace stávající trati jsme dodatečně obdrželi i od odboru dopravy a silničního hospodářství Pardubického kraje (preferovaly spíš zachování zastávky
Pardubice závodiště a propojení podchodem pod I/37 se sídlištěm Dukla, provozně pak zachování úvrati v Rosicích). Jak jsem psal výše, k hlubšímu zkoumání dalších možností
úprav stávající trati přistoupíme, až budeme mít na podzim potvrzeno, že žádná ze zadaných variant (vč. Ostřešanské spojky a jejích modifikací) ani po aktualizaci vstupů do
dopravního modelu „jednou provždy“ nevykazuje požadované výsledky.
 
S pozdravem
 Ing. Martin Vaněk, Ph.D.
Správa železniční dopravní cesty,
státní organizace
Generální ředitelství
12.04.2019  Míra znečištění jednotlivých měst v ČR 
    Na webu se můžete podívat, jaká města v ČR jsou nejvíce znečištěna polétavým prachem PM2.5 Zde
    Označení PM2.5 je pro extra jemný prach, který neodfiltrují běžné obrany organismu a zpravidla nelze vykašlat.
    Co je to zač se můžete dočíst Zde
31.03.2019  Tak platí, nebo neplatí (zákony)?
    Imigranti posunuli dopravu do Evropy na vyšší úroveň – unesli loď Zde a ii dříve Zde
    A „neziskovky“ hlásají – je to „v pořádku“, jsou to zoufalí lidé Zde
    Potomek by se kdysi vyjádřil „… fááákt hustý …“                                                         Martin Havelka
30.03.2019  Ostřešanská spojka
Na 29.4. máme dojednánu schůzku s p. Kolovratníkem, který je dnes člen nejvyššího vedení SŽDC.
Poslal jsem s předstihem témata, o kterých bych chtěl jednat a o výsledku budu samozřejmě informovat.
Zaslaná  témata k jednání:
1) Jak to aktuálně vypadá s případným dokončením EIA na stávající (nerentabilní) trasu
2) Jak to vypadá s hledáním alternativy k Ostřešanské spojce
3) S ohledem na vypočtenou nerentabilitu a hledání alternativ se dá předpokládat, že se ZUR a Územních plánů je možné
     vyjmout katastr Ostřešan z této trasy?
4) Je již známo, co to je "Technický průkaz" k ostřešanské spojce? Je možné získat jeho kopii?
Je zde poměrně velký časový prostor do schůzky, tak lze dá předpokládat získání konkrétnějších informací o dění v této věci              Martin Havelka
30.03.2019  Růst populace v Evropě a Africe
     Na Webu „http://www.worldpopdata.org/“ se je možné dočíst velice zajímavé údaje,
     týkající se vývoje populace v jednotlivých oblastech světa.
     Porovnání demografického vývoje v Evropě a Africe:.
     

Kontinent

Počet obyvatel v roce 2018

Počet obyvatel v roce 2030

Afrika

1,3 miliardy

1,7 miliardy

Evropa

0,75 miliardy

0,75 miliardy
Podívat se na různé přehledy můžete sami Zde.
Stačí jen v menu nahoře vybrat, zda chcete údaje zobrazit v podobě mapy, nebo tabulky.
Vlevo pak pod tlačítkem „Select indicator“ vyberete kritéria, která Vás zajímají.
V případě zobrazení formou mapy pak stačí kurzorem jen najet na patřičný stát a údaj se zobrazí.                            Martin Havelka
16.03.2019  Ostřešanská spojka
Aktuálně je zdánlivý klid, "pouze":
-    SŽDC hlásá, že plánovaná trasa vychází "zoufale nerentabilně" a chystají se hledat alternativu - ovšem v neurčité budoucnosti – nerentabilitu jsme tušili, avšak nyní to je „černé na bílém“.
-    Probíhají přípravy na velkou rekonstrukci železnice v Pardubicích, s tím že zde vlaky budou moci projíždět rychlostí až 160 km/hod – jednoznačně pozitivní – jen si kladu otázku, které
      vlaky to budou. Nevím o vlaku, který by v Pardubicích nezastavoval a vlaky s uhlím asi tak rychle nejezdí – ale to nevím jistě.
      Pokud těch 160 km/hod nejezdí, pak to je dost diskutabilní argument.
      Nicméně pokud se jen sníží hlučnost a pohodlí cestujících – jednoznačné plus.
-    Na podzim 2018 schválila Vláda obměnu správní rady Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), ve které se objevil jako nový člen Martin Kolovratník – tedy na
      nepochybně vlivné pozici v této oblasti, z níž je schopen korigovat různá rozhodnutí. V kombinaci s dříve prohlášeným a nerentabilitou navržené stavby
      by se to mělo nějak projevit – uvidíme.
-    Byl přijat zákon, který usnadňuje vyvlastnění soukromých pozemků v zájmu „strategických veřejných staveb“. A „Ostřešanská spojka“ se najednou na tomto
      seznamu objevila! Byť bylo dříve tvrzeno, že to strategická stavba není. (takovýchto staveb zde je ale celá řada, což je „čertovo kopýtko“ celého zákona)
      Předkladatel zákona - Martin Kolovratník
-    Co to je „Technický průkaz k Ostřešanské spojce“ jsem se přes různé sliby nedozvěděl – byť je to podchyceno v oficiálních dokumentech.
-    V Pardubicích je plánováno vytvoření multifunkčního dopravního uzlu, ale nejsou vyřešeny základní dopravní problémy, jako jsou obchvaty a jistě i trať
       na jih – tedy alternativa Ostřešanské spojky
-    V článku o rekonstrukci Pardubického nádraží (Zde) je jasně uvedeno, že rekonstrukce Pardubického nádraží je připravena na „Ostřešanskou spojku“ – příprava na „salámovou metodu“?
Takže jakýsi „klid před bouří“? Rozhodně celou situaci aktivně monitorujeme a „ruce v klíně nejsou“.
13.03.2019  „Vysoká škola v Sládkovičove“.
     Kde studovali různí "soudruzi" ČSSD, mimo jiné Michal Hašek.
     Nedalo mi to, poptal jsem se "Strýčka Goggla" a zjednodušeně shrnuto to vypadá asi takto:
     Skupina lidí z ČSSD využila "prostoru v zákoně" a ve Sládkovičově (Slovensko, poblíž hranic s Maďarskem - cca 5 tis. obyvatel)
     založili pobočku VŠ z CZ, která měla akreditaci. Pobočka vznikla v roce 2005 různí funkcionáři ČSSD zde získali své vytoužené tituly.
To, že byla úroveň studia diskutabilní je zřejmé. Počíst si můžete třeba Zde, Zde, a Zde
A takto nám vznikají "Elity"                                                                                                                        Martin Havelka
10.02.2019  „Elity“.
     Často novináři označují představitele zemí jako „elity“.
     Osobně za elitu považuji spíše někoho morálního a vzdělaného, co něco pozitivního dokázal.
     Prosadit se ve volbách (v případě komisí EU a vysokých státních úředníků i bez nich) je na označení „elita“ zoufale málo.
     Jeden konkrétní případ v osobě „Michala Haška“.
Člověk, který v přímém přenosu lhal, že se neúčastnil schůzky u Prezidenta (video Zde), měl „fiktivní tiskovou mluvčí“
a jehož právní vzdělání je „Masarykova univerzita“ (Mgr.) a „Vysoká škola v Sládkovičove“ (Judr.) – slyšel někdy někdo o takové škole?
Tak tento člověk by rád do „Legislativní rady vlády“ – tedy orgánu, který jednoznačně ovlivňuje podobu zákonů. A pan Hamáček ČSSD) ho v tom podporuje.
Naštěstí to vypadá, že díky „Pirátům“ to neprojde, a třeba ho novináři nezařadí mezi „elity“. Uff…
Více čtení Zde, Zde a Zde.                                                                                                                           Martin Havelka
20.01.2019  Jsou to opravdu „paradoxy“.
     Opět téma zrychlení povolování staveb.
     EIA – Aby se dopady na přírodu a krajinu posuzovaly jen jednou má jednoznačně „hlavu a patu“. Kdo někdy absolvoval kolečko „územní rozhodnutí“,
     „stavební rozhodnutí“ ví, že se tam mnohá vyjádření úřadů opakují. Takže myšlenka jednou a kvalitně je chvályhodná.
     „Čertovo kopýtko“ ovšem tkví v tom, že mnohá prohlášení směřují k tomu, aby byly námitky rychle „zadupány do země“ a nebylo se možné dále odvolávat.
                     A EIA posudek je pak možné mocensky ovlivňovat.
Zcela konkrétně:
-    V článku na webu se je možné dočíst opravdu „neskutečné“ prohlášení pana Ťoka: „Pokud budou podmínky pro děčínský plavební stupeň opravdu nesplnitelné,
      budu chtít, aby se v Labském údolí Natura 2000 zrušila a my mohli přece jen stavět.“
     Další „perlou“ je prohlášení: „Možností, jak problém překonat, by podle Brabce například bylo přesunout Naturu o dvacet kilometrů dál na území Německa.
     S tím by ovšem musela souhlasit nejen SRN, ale i Evropská komise“
     Počíst si můžete Zde
-    A co na to hlasy z Německa: „To je úplně chybné. Německo v celkové koncepci pro Labe stanovilo, že dopravní a ekologické cíle na Labi musí mít rovnocenné postavení.“
     A nebo: „Z hospodářského hlediska se jedná o fiasko. Proto zde také neexistuje žádný převažující veřejný zájem, který převyšoval zájem ochrany přírody,“
     Počíst si můžete třeba Zde
-    Aby se zamezilo různým odvoláním, předjednávají ve Sněmovně návrh zákona, kdy jakákoliv námitka bude doprovázena kaucí, která v případě neúspěchu u soudu propadne.
     Zatím se licituje s částkami od 25 do 50 tisíc CZK. Počít si můžete třeba Zde nebo Zde
     Jak bude zajištěn přístup výkonu práva pro lidi, jež nedisponují rozpočty ministerstev, či nemajetných, je ovšem velká otázka.                     Martin Havelka
13.01.2019  Kauza Huawei
      Málo kdo se v celé věci orientuje, tak se pokusím vše trochu shrnout, dát podklad k zamyšlení, a na závěr si dovolím přidat vlastní názor.
     1)    Huawei je velká technologická firma z Číny, které se povedlo svými výrobky obsadit nezanedbatelnou část komunikačních technologií ve světě
     2)    Z pohledu komunikací bych to rozdělil na koncová zařízení (mobily, které zná většina lidí) a zařízení v páteřních sítích, přes které teče veškerý datový provoz
            (ta mají velcí datoví operátoři)
                   3)    Z pohledu potenciální špionáže jsou zajímavá především ta „páteřní zařízení“
Nechci se pouštět do polemiky, zda dochází či nedochází k nějakému zneužívání tohoto postavení, ale na webu existuje mnoho zpráv, které třeba s Huawei přímo nesouvisí,
ale vytvářejí obrázek, co se v této oblasti děje.  A závěr, ať si udělá každý sám.
Pár doplňujících informací v této věci:
1)    Většina výrobců elektroniky ze „Západního světa“ má v rukou vývoj, ale vlastní výrobu si zadává (většinou) v asijských státech
2)    Výrobci dodají podklady a ne vždy obdrží zadané. Je možné najít články, kde se dozvíme, že výrobce dodané podklady „vylepší“ o své komponenty, které umožní
        vytvářet „zadní vrátka“  do systému (tzv. BackDoors) … počíst v českém jazyce si můžete třeba Zde
3)    Dále jsou známy případy, kdy komunikace mezi dvěma blízkými lokalitami  byla směrována tak, že tekla přes některou ze zemí v Asii. Třeba Zde nebo Zde
4)    Aby byl každý systém funkční (i mobilní telefon), nahrává se do něj nějaký základní systém, který bývá pravidelně aktualizován. Co vše tento SW obsahuje, není zcela triviální zjistit.
Sečteno, podtrženo – informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit a poptávka po nich je. Pokud na to upozorňuje zpráva BIS (a již několikátý rok), jistě ví proč.
 
Můj názor ke kauze Huawei v CZ:
Opravdu sebevědomý stát u strategických věcí „nečeří vodu“ přes novináře, ale jedná tak, aby eliminoval riziko.
A na to nepotřebuje ani tisk, ani pokárání cizího velvyslance, byť je z velké země.
Ono prohlášení premiéra bylo buď nefundované, nebo alespoň neuvážené. Nejspíše ale bylo neuváženě určeno voličům.                                          Martin Havelka
30.12.2018  Jak by to vypadalo s kanálem „Dunaj-Odra-Labe“
      Na webu se objevil článek, který tento politiky podporovaný „nápad“ vykresluje v trochu jiném světle.
     Stručně:
     -    Odhadovaná cena díla je dle Ministerstva dopravy 582 miliard CZK
     -    Z toho Dunaj-Odra by stálo 281 miliard CZK a připojení Labe dalších 301 miliard CZK
                     -    Údajně by to bylo efektivní i za tuto cenu
                     -    Pan Ťok odmítl, že by stavbou došlo odvedení vody z naší krajiny
                     -    Polsko dalo s tímto projektem předběžný souhlas, Slovensko se Ministerstvo pokusí přesvědčit
Jak dopadla podobná stavba v Německu (propojení Rýna s Dunajem):
     -    Stavba začala v roce 1960 a byla ukončena v roce 1992
     -    Délka 171 km, výškový rozdíl 175 m, 16 zdymadel, šířka 55 m, hloubka 4 m
     -    Celkové náklady dělaly cca 60 miliard CZK
     -    Chybí zde voda, na přelomu říjen/listopad klesla v Kolíně nad Rýnem hladina na 77 cm a objem přepravy se propadl na pouhou 1/3
     -    Předpoklad přepravovaného objemu a realita:
            o    1992 - 2,95 milionu tun
            o    2000 - 8,53 milionu tun
            o    2016 - 4,8 milionu tun
            o    Původní předpoklad přepravovaného objemu pro rok 2002 byl 18 milionů tun
     -    Přes veškerá přání zůstala doprava především v kamionech a kanál využívají hlavně výletní lodě
Po 25 let existence je tato stavba hodnocena jako „devastující projekt“ a „noční můrou Bavorska“
Celý článek si lze přečíst Zde                                                                             Martin Havelka
28.12.2018  Prý postavíme hodně dálnic – otázkou je: „Na kolik pokusů“.
     Před časem jsem zde zmiňoval opravdu pozoruhodné skutečnosti kolem D8. A nyní máme další článek o D35 mezi Lipníkem a Olomoucí.
    Pár vytržených údajů:
   -    ŘSD již v době dokončení úseku dálnice vědělo o „ošizené konstrukci“
   -    Stavěla to firma „DOSTA DS UH“ – později se stala součástí Skanska
-    Téměř třetina výsledků pevnosti betonu byla pod tehdy povolenou charakteristickou pevností  - což se při dostavbě vědělo
-    ŘSD uplatnilo pokutu – jak vysokou tají – asi aby se to nedalo porovnat s dodatečnými náklady
-    ŘSD neřeklo, zda se problém týká i dalších úseků dálnice
-    Oprava 3 km úseku dálnice stála dalších 102,8 mil CZK bez DPH
A to v situaci, kdy se státní firmy „přetahují“ s místními samosprávami, zda někde postaví ochranný val, protihlukovou zeď a pod …. To by pak
asi nezbylo na tyto opravy. Počíst si můžete Zde
08.12.2018  Ještě k dopravní konferenci - září 2018
V jednom příspěvku od pana Ing Pavla Paidara (SŽDC) je zřejmé, že role lidí, kteří mají vyjednávat "v terénu" výkup pozemků není závidětihodná.
Na druhou stranu je zde docela zajímavé dělení skupin partnerů (majitelů pozemků) jednání z pohledu SŽDC. Konkrétně je dělí na:
- vlastníky
- nespokojené vlastníky
- potížisty a spekulanty
- aktivisty
Možná by těmto pracovníkům významně pomohlo, kdyby se s obcemi záměry nejprve projednaly a dotčení měli možnost ovlivnit projekt
ještě v etapách studie. Když pak (v lepším případě) přijdou za dotčenými s hotovou věcí, těžko se divit.
Kdo takováto jednání nezažil na "vlastní kůži", těžko může soudit. Příspěvek je k nalezení Zde.                                  Martin Havelka
08.12.2018  Trochu z jiného soudku - ale jen zdánlivě
      Každou chvíli se je možné dočíst, jak jsou dopravní stavby zdržovány "sabotážemi ekologů". Trošku jsem zapátral po webu a podíval se na všem známou
     stavbu dálnice D8 přes České středohoří a objevil zajímavé video, které koresponduje i s jinde nalezenými údaji.
     Stručně v bodech:
     - České středohoří je chráněnou oblastí a na vydání takovéto stavby musela být výjimka ze zákona
- Tuto po velkém politickém tlaku vydalo Ministerstvo životního prostředí - tenkrát byl ministr Kužvart
- Vše bylo pod velikým politickým tlakem a Stát porušoval sám své zákony - politici tlačili a prošlo to
- Ochranářské organizace opakovaně vyhrály soudní spory - tak na tom asi něco bylo
- Byly známy posudky, že území je nestabilní, a jediný posudek, který tuto trasu připouštěl ji  podmiňoval mimořádnými opatřeními
- Poslední z politických argumentů byl ten, že alternativní trasa tunelem Kubačka by byla drahá  (stála by 9,5 miliardy a dokončena by byla až v roce 2012) zatímco politiky
   prosazovaná trasa měla stát pouhých 7,4 miliardy a mělo se jezdit již v roce 2008
- Výsledkem je to, že se dálnice otevřela až v roce 2016, nejdříve jen na 1/2 a zatím stála 14 miliard
- A to do nestabilního území potečou trvale další peníze. V nejlepším případě "jen" na monitoring a údržbu dodatečných stavebních opatření. V horším, na další
   zpevňování svahů a odstraňování závalů.
- A v čele vlády v době těchto mimořádných politických tlaků byl Miloš Zeman
 
Kdo má chuť se podívat na zajímavé videlo, nalezne ho Zde
 
A navíc, politici by rádi více "volné ruce", aby mohli "odborně z Prahy" lépe rozhodovat. Proto pan Ťok chystá zákon, kde námitka k soudu bude muset být doprovázena
kaucí ve výši 25 tisíc, která v případě prohry u soudu propadne.
Jak to bude v případě výhry - zda něco zaplatí pan Ťok, nebo někdo podobný, jsem se zatím nedočetl.
 
O tomto záměru si můžete počíst třeba Zde.
 
A kdo neví, kdo je pan Ťok, může si počíst třeba Zde                                                                          Martin Havelka
17.11.2018  Ostřešanská spojka - Kraj tuto stavbu údajně nepovažuje za prioritu
Objevily se další vda články na toto téma:
Počíst si můžete Zde a Zde
17.11.2018  Ostřešanská spojka - studie z roku 2015, na jejímž základě bylo rozhodnuto o stávající trase
Studie proveditelnosti "Ostřešanské spojky" z roku 2015.
Pokud má někdo chuť se seznámit s textem tohoto dokumentu, nalezne ho na odkazech Zde, Zde a Zde
27.09.2018  Ostřešanská spojka
Jak jsem avizoval dříve, požádal náš Spolek státní organizaci SŽDC o výsledky ekonomického zhodnocení „Ostřešanské spojky“.
Ve středu jsme obdrželi odpověď s cca 5mm tlustý svazek papírů s kopiemi podkladů. Jejich prostudování a „vytěžení“ informací bude nějakou dobu trvat.
Z průvodního dopisu však cituji „poslední odstavec“:

V letošním roce (5/2018) se provedl přepočet ekonomického zhodnocení pro zmiňovanou variantu „v4n“, do které vstupovaly aktualizované 
investiční náklady ze záměru projektu (zvýšení z 2.047 mil Kč v CÚ 2019 na 3.952 mil Kč dle CÚ 2018) a metodické změny výpočtu (jiná diskontní sazba, 
změna zůstatkové hodnoty, nové měrné ohodnocení finančních toků a další metodické úpravy dle aktuálně 
platné Rezortní metodiky). S ohledem na enormní změny zejména ve výši IN (dáno změnou jednotkových cen stavebních prací a výraznou rezistencí dotčeného prostoru) 
ERR pokleslo z původně přijatelné hodnoty 5,91 % na pouhých 0,06 %. Tento výpočet nám slouží jako odrazový můstek pro zadání aktualizace výše zmíněné 
studie proveditelnosti ve smyslu hledání vhodných alternativ k Ostřešanské spojce.

Pozn: Vypadá to, že datum 2019 má být spíše 2009.                                                                Martin Havelka

22.09.2018  Ostřešanská spojka
Požádal jsem kancelář p. Kolovratníka o nějakou aktuální informaci, kterou zde v plném znění přikládám:
 
S ohledem na neprůchodnost navržené ostřešanské trasy procesem EIA byla příprava této varianty stavby ve stávající podobě ukončena.
Další postup bude směřovat k jiné variantě trasy, jejíž příprava zpozdí realizaci cca o 7 let. S ohledem na uvedené skutečnosti není v této chvíli
stanoven ani termín ani předpokládané náklady na realizaci bezúvraťové jízdy na železniční trati Hradec Králové - Pardubice - Chrudim.
Podle vyjádření generálního ředitele SŽDC Ing.Svobody na Dopravní konferenci v Pardubicích dne 6.9.2018 dojde k výraznějšímu posunu v řešení
předmětné problematiky až po jednáních se zástupci nově zvolené samosprávy dotčených obcí a měst.
 
Ze zdrojů SŽDC zpracoval Roman Sodomka, regionální asistent poslance M.Kolovratníka
22.09.2018  Silnice x Železnice – porovnání dvou situací
Dne 12. 6. 1015 vyšel na iDnes článek, který mimo jiné obsahuje toto:
„…Nejreálnější mi ale připadá třetí alternativa. Ta počítá s tím, že by vlaky na Chrudim odjížděly ze současného čtvrtého,
případně nového pátého nástupiště. Hned po odjezdu z nádraží by se stočily směrem ke stávající zastávce Závodiště…“
Následně byl vystavěn obchvat kolem Parama a tyto myšlenky ztratily smysl – prostě nebyly koordinovány projekty silnic a železnic
a v cestě případné železnice (v nejjednodušším provedení) stála nově postavená silnice.
Dnes si můžete (odstavec níže) přečíst informaci o přípravě „Jihovýchodního obchvatu Pardubic“, který má již konkrétní obrysy.
Oproti tomu SŽDC stále odkládá svá vyjádření a plány i termíny jsou nejasné. A pokud by někdo chtěl později stavět
„Ostřešanskou spojku“ směrem na Staré Jesenčany – nejspíše opět bude překážet nově postavená silnice.
10.09.2018  Jihovýchodní obchvat Pardubic
Na jednom z jednání u p. Kolovratníka jsem obdržel předpokládané termíny realizace tohoto obchvatu:
- je požádáno o "územní rozhodnutí", které by mělo být uděleno do konce roku 2018 (předpoklad je listopad)
- v létě 2019 by měl probíhat výkup pozemků
- v létě 2020 by mělo být požádáno o "stavební povolení" a zahájeno výběrové řízení na dodavatele
- v období 2021 až 2023 by měla proběhnout stavba
10.09.2018  Ostřešanská spojka
Zdánlivě skončila "okurková sezóna" a vypadá to, že se nic neděje.
V průběhu léta však proběhly (nebo měly proběhnout) některé aktivity a jednání na toto téma. Bohužel ne vše mělo výstupy, jak bylo
přislíbeno. Navíc jsme v rámci "dostupnosti veřejných informací" požádali SŽDC o poskytnutí způsobu výpočtu a výsledku hodnocení rentability
navržené trasy "Ostřešanské spojky" a čekáme na odpověď.
Sešlo se tedy povícero (mnohdy protichůdných) informací, které se nyní snažím zpracovat a postupně je zde zveřejním v přehledné, a co nejvíce seriózní formě.
Tak se sem občas podívejte na novinky.                                                                Martin Havelka
02.09.2018  Letecká doprava nad ČR a aktualizace leteckých snímků na "mapy.cz"
   Před časem proběhla aktualizace leteckých snímků v oblasti Pardubic na webu "mapy.cz". Zde se můžete podívat na náš kraj s datem snímku   
   "říjen 2017". Současně jsem nalezl článek o letadlech, které jsou k tomuto využívány a kde je odkaz na jejich aktuální letové aktivity.
   Dočtete se Zde
   A dále se můžete podívat i na aktuální hustotu leteckého provozu nad ČR. Pokud si kliknete na některé z letadel, ukáží se o něm detailní údaje.
Odkaz je Zde
02.09.2018  Dopravní konference Pardubice 2018
Probíhá ve Čt 6.9 v AFI Paláci.
Zajímavý bod:
14.35 Bc. Jiří Svoboda, MBA - generální ředitel, Správa železniční dopravní cesty
  TÉMA: železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji
19.08.2018  Novela zákona číslo 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury
Na přiloženém odkazu si můžete přečíst vyjádření p. Kolvratníka ... Zde
19.08.2018  Splavnění Labe do Pardubic
V "Pardubickém deníku" s datem vydání 18.8.2018 se je možné dočíst následující (v zájmu stručnosti vybírám podstatné):
- V Přelouči se sešli politici, aby výstavbu podpořili
- "Ředitelství vodních cest" a "Vodní cesty" (soukromý subjekt - odkaz Zde) se znovu snaží o rozpohybování výstavby splavnění Labe do Pardubic
- Společně s lokálními a celostátními politiky podepsali "Memorandum", kde se zavazují zasadit se o uskutečnění projektu
- Jsou problémy s ekologickými organizacemi (modrásek a pod)
- Nemají EIA
- Labe do Chvaletic je sice splavné, ale uhlí se sem stejně vozí vlakem
- Námitky "Pirátů", že jde o ekonomicky ztrátovou stavu, negovali tvrzením (ředitel ŘVC), že nejde o regionální zájmy, ale jde o důležitou mezinárodní cestu
Sečteno, podtrženo:
1) Nebudu se zabývat ekologickými argumenty, které jsou v soušasnosti nepopulární a jsou na ně svalovány stavební problémy
2) Velmi by mne ale zajímalo, CO se tam má dopravovat a jaká bude EFEKTIVITA INVESTICE. Proti námitkám Pirátů totiž nebyla
     pouřita nějaká "ekonomická studie", ale (promiňte mi to) politické kecy.
3) Pokud se stavba rozjede, rozhodně bych rád znal někoho naprosto konkrétního, kdo se pod toto podepsal - tedy nedělejme si iluze - takový zápis
     nejspíše nebude existovat.
     Pozn.: Ale pokud na něj příjdu - velmi rád zde informaci zveřejním a se všemi veřejně dostupnými odkazy na danou osobu.
4) Ale bylo by to pěkné se moci po čase někoho optat, jakou za to cítí odpovědnost
     O případné odpovědnosti trestně právní se u takovýchto projektů dá těžko mluvit - tak už je systém nastaven
5) Na odkazu Zde si můžete prohlédnout docela pěknou vizualizaci - o komentáři k ní si musí udělat každý svůj obrázek                   Martin Havelka
18.08.2018  Dopravní konference v Pardubicích dne 6.9.2018
V pardubicích by měla proběhnout "Dopravní konference", k níž (jak jsem informoval již 10.6).: "... přišel p. Kolovratník s návrhem, že toto
téma bude zařazeno jako bod "Dopravní konference" v září 2018 ..."
Stránky dopravní konference s aktuálně platným programem naleznete Zde                     
Zřejmě ještě není konečný, protože o tratích zde je jen obecný bod.                                                      Martin Havelka
18.08.2018  Nový článek o Ostřešanské spojce v tisku
Pro úplnost informací uvádím odkaz na nový článek o Ostřešanské spojce. Přečíst si ho můžete Zde
Osobně ho vnímám jako takovou "koláž" již známých informací a nenacházím v něm nic nového.             Martin Havelka
18.08.2018  Nový zákon o možnosti stavět na pozemku, kde ještě není dokončené vyvlastnění.
Naši poslanci schválili zákon (v poměru 156 z 160 přítomných), který umožňuje začít stavět na soukromém pozemku dříve,
než dojde k dohodě o jeho ceně a není tedy vlastně ani odkoupen. Hlavním argumentem je zdržování staveb různými "ekologickými organizacemi".
Toto tvrzení je trochu v kontrastu se skutečností, že třeba na R35 "stát" nezvládl výběrové řízení, které je třeba opakovat,
nebo naprosto ostudný pokus o "malou EIA" ve věci Ostřešanské spojky.
Ale k podstatě věci - u vyjmenovaných staveb je umožněn zásah do vlastnických práv údajně v "zájmu všech".

Pojďme se na seznam těchto staveb podívat:
Dálnice
    D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55,
Silnice I. třídy
    I/12, I/33, I/35, I/42, I/49,
Dráhy
    železniční trať Praha – Plzeň – Domažlice – státní hranice,
    železniční trať Ústí nad Labem – Cheb,
    železniční trať Plzeň – České Budějovice,
    železniční trať Praha – České Budějovice - Horní Dvořiště – státní hranice,
    železniční spojení Praha – Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha,
    železniční trať Praha Vysočany – Lysá nad Labem,
    železniční trať Hradec Králové – Pardubice – Chrudim,
    železniční trať Praha – Česká Třebová – Brno,
    železniční trať Velký Osek – Hradec Králové – Choceň,
    železniční trať Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice,
    železniční trať Prostřední Žleb – Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno,
    železniční trať Brno – Zastávka u Brna – Okříšky,
    RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – hranice PL,
    RS 2 Brno – Břeclav – st.hr. SK/AT,
    RS 4 Drážďany – Ústí n. Labem – Praha vč. odbočky Kralupy (Nová Ves) – Louny – Most, - 6 -
    železniční trať Otrokovice – Vizovice,
    železniční trať Hranice na Moravě – Horní Lideč,
    stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeno železničními stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje,
             Praha-Radotín, Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves,
            Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice, Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy),
    stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec,
            Modřice, Chrlice, Ponětovice),
    stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními stanicemi Polanka nad Odrou, Vratimov, Český Těšín,
           Petrovice u Karviné, hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Ostrava-Třebovice),
    železniční trať Olomouc – Šumperk,
    dráhy speciální,
 Infrastruktura pro vodní dopravu
    plavební stupeň Děčín,
    plavební stupeň Přelouč,
Infrastruktura pro leteckou dopravu
    paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha,
    nové oplocení letiště Václava Havla Praha.“.“.

Takže stručně shrnuto:
    1) Poslanci sestavili poměrně obsáhlý seznam staveb, kde si "stát" může dělat mnohem více co chce, aniž by mu k tomu narostla nějaká zodpovědnost
    2) V seznamu je i trať Pardubice-Chrudim, takže v souladu se současnými územními plány i Ostřešanská spojka tak, jak je nyní navržena - aktuální stav
    3) V seznamu je i zplavnění Labe do Pardubic - velmi "smutně groteskní" toto psát v době, kdy i aktuálně "splavné" části Labe jsou na suchu
         a tam kam je až splavné (Elektrárna Chvaletice) se uhlí vozí po železnici. Co tam tedy "páni politici" budete vozit?               Martin Havelka

14.07.2018  Podivné rozhodnutí Ministra životního prostředí
Ministerstvo, které by mělo chránit krajinu, změnilo opakované odmítnutí vyjmutí zemědělské půdy místního územního odboru v Olomouckém kraji
a z Prahy rozhodlo opačně.
O co jde:
    - Kdosi chce v Olomouckém kraji postavit další výzkumné centrum „Národního biomedicínského a biotechnologického parku“
    - Místní územní odbor opakovaně odmítl změnit status „zemědělské půdy“ na „strategickou rozvojovou zónu“
    - Tak se investor obrátil na Ministerstvo a to rozhodlo, že to možné je … a basta – k dočtení Zde
Kdo tam ministruje:
    Je to pan Richard Brabec, detaily o něm se můžete dočíst Zde
A k tomu máme jeden (jak na potvoru „volný“) zkrachovalý technopark Nupharo v Libouchci u Ústí nad Labem, kde projekt za 750 milionů
skončil krachem a nakonec celé koupil jakýsi zámečník, který nikdy ve větším nepodnikal. K dočtení Zde.
Třeba bude mít za pár let k nákupu další nemovitosti – tentokrát v Olomouckém kraji.                             Martin Havelka

14.07.2018  Ostřešanská spojka - schůzka s panem Kortyšem
9.7. jsem měl schůzku s panem Kortyšem (náměstek hejtmana pro dopravu), abych mu poskytl informace o „Ostřešanské spojce“ i z jiného úhlu pohledu,
než jsou standardní „úřední zdroje“.
Výsledek schůzky stručně v bodech:
1)    Panu Kortyšovi jsem přinesl souhrn informací o „Ostřešanské spojce“ a u většiny z nich i odkaz na zdroj, odkud pochází, aby je bylo možné ověřit.
2)    Většina dostupných informací o výpočtu rentability této stavby dopadá špatně (stavba je nerentabilní), vyjma období působení p. Duška, kdy byl výpočet
        upraven o neuchopitelný koeficient „společenská prospěšnost“ a tím byla docílena hledaná úspora.
3)    Současně jsem upozornil, na další doprovodné náklady této stavby, které nejsou zakalkulovány (rozšíření „podchodu k Mototechně“, řešení ekologické zátěže
        po staré trati, kterou by zrušili apod.)
4)    Měl jsem dojem, že nevěděl o skutečnosti, že tato stavba doposud nemá platnou EIA
5)    Upozornil jsem na skutečnost, že k projektu "Rekonstrukce nádraží Pardubice" by měl projektant dodat jakýsi "Technický průlaz realizovatelnosti
        Ostřešanské spojky" - tedy něčeho, co nemá EIA a je v rozpracovaném a nejasném stavu
6)    V průběhu léta bude u pana Kortyše další schůzka na téma „Ostřešanská spojka“, kde se chce zeptat zástupců SŽDC, zda si přejí pokračovat
        v investicích do nerentabilní stavby. Výstup z této schůzky mi pan Kortyš poskytne a předpokládám jeho zveřejnění zde.
7)    Přinesl jsem sebou vizualizaci, jak bude vypadat případná stavba v okolí Ostřešan. Zde vyšlo najevo, že to je první vizualizace, kterou pan Kortyš vidí,
        protože SŽDC/SUDOP sice nějaké vizualizace cca před rokem přislíbili, nicméně nic nedodali.
8)    Mimo železnici přišla řeč i na některé další dopravní problémy a „pozoruhodnosti“ Pardubic jako je zvažovaná spojka přes Červeňák kousek od plánovaného
        Jihovýchodního obchvatu a další.
Celkový dojem – mluvil jsem s člověkem pragmatickým, orientovaným na řešení problémů. Takže velmi pozitivní.                                        Martin Havelka

26.06.2018  Obnova spěšných vlaků
Z textu článku na iDnes je zřejmé, že nám cestujících ve vlacích ubývá. Pokud se obnoví spěšné vlaky, které (pan Dušek) zrušili a změní se trend, bude to jistě přínosné.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že řadový občan jaksi neslyší na poklamace politiků (většinou nepodloženými žádnou seriózní studií, ale jen přáním), že když se proinvestuje tolik a tolik
miliard, tak se vše změní. Z tohoto pohledu vypadá rozhodnutí jako vykročení správným směrem. Ještě než se začne uvažovat o "betonování krajiny", tak praxe ukáže, zda to má smysl.
Detailněji je to popsáno v článku Zde
Na závěr je ovšem zmínka i o Ostřešanské spojce. Pan Robert Koblížek (organizátor dopravy - mnoho se to o něm zatím dohledat nepodařilo) si stěřuje, že paradoxně se spěšné vlaky zavádějí
v okamžiku, kdy Ostřešany a Chrudim jsou proti "Ostřešanské spojce".
Dle dostupných informací tato "spojka" ušetří něco mezi 3 až 6 minutami jízdního času (podle toho JAK se to počítá a pod taktovkou KTERÉHO politika je to počítáno).
Rychlík Pardubice - Havlíčkův Brod jede něco přes 100 minut (podle jízdního řádu 108). I ta větší část kalkulace úspory "Ostřešanské spojky" (6 minut) dělá ze 100 min 106 min.
V horším případě to dělá 103 minuty - respektive 108+3 = 111 minut a to se za 2,5 muliardy a vybetonování krajiny "vyplatí".                  Martin Havelka

10.06.2018    Akualita ve věci Ostřešanské spojky
Na počátku prosince 2017 trvdilo SŽDC, že vybírá dodavatele na provedení nových studií, a poté z nich pak bude cca do dubna 2018 udělán nový výběr trasy.
Do dubna 2018 tedy měly proběhnout 3 aktivity:
    - Výběr dodavatele nových studií variant Ostřešanské spojky
    - Vypracování těchto studií
    - Zasedání "Ministerské komise" a nové posouzení
V dubnu se ukázalo, že na to nikdo ani nesáhl ...
Následně přišel p. Kolovratník s návrhem, že toto téma bude zařazeno jako bod "Dopravní konference" v září 2018
Nyní jsem obdržel od p. Sodomky (asistent p. Kolovratníka) následující informaci:
 
V létě 2018 SŽDC vypíše soutěž na zpracování aktualizace stávající studie proveditelnosti (ASP) bezúvraťového napojení žel.stanice Pardubice
na žel.stanici Chrudim. ASP bude obsahovat mj. dopravní model a technické řešení jednotlivých variant.
 
V pororvnání s výše uvedenými třemi body jde zatím pouze o první krok.
Uvidíme, jak se vše do "Dopravní konference" vyvine.                                  Martin Havelka

20.05.2017
Zdá se, že této megalomanské stavby si začínají média trochu více všímat a roste seznam těch, kteří s předloženým návrhem nesouhlasí.
V posledním článku v "Pardubickém Deníku" Zde je konečně naplno "vysloveno" to, o čem jsem již delší dobu hluboce přesvědčen:
" ....projekt oslovil zejména Správu železniční a dopravní cesty, která ho připravuje, a některé politiky ..."
Jen mi v "seznamu" chybí ještě lobbing velkých stavebních firem. Velká stavba na "zelené louce" je přece velmi lákavá zakázka že?
Byl by velmi zajímavý výčet politiků, kteří to prosazují. Jistě to byl Dušek. Ten zde již naštěstí není. Ale vše nasvědčuje tomu,
že dalším jménem do seznamu je Netolický. Je třeba si na to vzpomenout při dalších volbách!                Martin Havelka
20.05.2017
Jako výhoda "Ostřešanské spojky" je často zmiňováno napojení areálu Foxconnu na železnici.
Co se týká nákladní dopravy, je celý areál v Černé za Bory propojen velmi hustou sítí vleček, což je popsáno například Zde
Stačí se do té oblasti zajet podívat. Silnice Černá za Bory - Drozdice překračuje systém vleček na několika místech.
Zdroj: http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/ostresanskou-spojku-lide-zasypali-vyhradami-20170519.html
17.05.2017
Na stránkách  Českého rozhlasu je nová reportáž o Ostřešanské spojce. Z této stránky je i odkaz na zvukový záznam, který si můžete na Internetu
poslechnout. Reportáž naleznete Zde
11.05.2017
V dnešních "Regionálních zprávách ČT" byla odvysílána reportáž o "Ostřešanské spojce".
Regionální zprávy je možné vidět na internetu Zde
08.05.2017
Jednou z ukázek "propagandy" je porovnání textu následujícícho novinového článku Zde s realitou textu "Memorandum o spolupráci uzavřené mezi spol. Foxconn,
Pardubickým krajem a městem Pardubice" - na níž je odkaz níže (21.4.2017).
V tomto textu "Memoranda" je vlakové spojení do Chrudimi až na 9-tém místě v pořadí dle důležitosti.
Nicméně v článku v Chrudimských novinách je uvedeno, že Foxconn tlačí na realizaci trati.
Realita však je taková, že Foxconn potřebuje zajistit operativní dodávky materiálu což železnice nezajistí. Proto jsou nejdříve uvedeny opravy silnic.
 
Podívetjte se na priority "Memoranda" a udělejte si vlastní úsudek. Mimo jiné - za tímto řádkem je v závorce (SŽDC)
 
V Chrudimských novinách je však ještě jeden článek, který již v titulku vypovídá o mnohém. Zde
Ve stejné roli jsou i obce, kterých se zvažovaná trať dotkne, nebo jim ji naopak vezmou.                             Martin Havelka
07.05.2017
"Velká EIA" k oponentuře !!!
Je zveřejněn text "Velké EIA"!!! Lidé a organizace mají 30 dní na zaslání připomínek. Jde o obsáhlý text s mnoha expertními posudky.
V oblasti Ostřešan hluková studie opět spočetla, že nejsou třeba protihlukové zábrany!!
Každý komu není jedno, že mu za zahradou bude rachotit vlak každých 7,5 minuty za zahradou, že večer uslyší hlášení
lokálního rozhlasu o příjezdech a zpožděních, že bude čuchat pach z brždění kol a dieselů by se s tím měl seznámit
a dát případné připomínky!! Je zřejmé, že pro mnoho lidí to bude těžko srozumitelné, ale jsou zde i části, které pochopit lze.
Například tvrzení o dopadu do krajiny a další.
V krajině chtějí postavit až 12 m vysoký násep!! To je 4-té patro domu!!
V okolí Ostřešan bude násep vysoký minimálně 6 m (detaily nejsou zveřejněny) a nástupiště dlouhé 110m.
Pokud toto projde bez připomínek, chtějí tvůrci trati mít již na podzim podanou žádost o územní rozhodnutí.
Celý text dokumentu je možné získat na odkazu Zde
07.05.2017
Pardubický deník - článek - Dne 4.5. vyšel v novinách článek, zabývající se "Ostřešanskou spojkou". Jeho text naleznete Zde
04.05.2017
EIA - "Modernizace železničního uzlu Pardubice" - V průběhu měsíce dubna proběhla oponentura EIA na modernizaci
železničního uzlu Pardubice. Jde o poměrně rozsáhlý text, z něhož postupně vyjmeme případné pasáže, týkající se Ostřešanské spojky,
a objeví se na těchto stránkách. Po prvním letném pročtení však vyskočily některé zajímavé věci:
- Ve vlastní EIA je mimo jiné uvedeno:
        - V roce 2000 jelo na trati Pardubice - Chrudim 35 osobních vlaků a 4 nákladní
        - V roce 2016 jelo 43 osobních vlaků a 2 nákladní
        - Výhledové množství (při jízdách přes Rosice) má být  62 osobních vlaků a 4 nákladní
        - Výhledové množství (při jízdách přes Ostřešany) má být  76 osobních vlaků a 4 nákladní
        - Dále je zde konstatováno, že se předpokládá 65 jízd za dne (cca 8 vlaků za hodinu - tedy každé 7,5 minuty jeden)
           a 15 vlaků za noc (tedy cca každou 1/2 hodinu - při rovnoměrném rozvržení - což ovšem bude jinak)
        - Obecně je celá stavba koncipována tak, že v některých částech "předinvestovává" části, které se využijí až v rámci
           výstavby "Ostřešanské spojky"
        Celý dokument je dostupný Zde - dost dlouho se to načítá!
- V rozhodnutí Pardubického kraje ze dne 20.4.2017 je (pro laika) uvedena dost zajímavá formulace:
        - "...ve zjišťovacím řízení rozhodnutí, že záměr „Modernizace železničního uzlu Pardubice“ nebude posuzován podle zákona ..."
            Těžko věřit, že by to bylo takto myšleno a je to v podstatě vytržené z kontextu, protože následuje odůvodnění.
            Ale hned v úvodu to zaujme.
        Kdo se na to chce podívat a podrobně se seznámit, dokument nalezne Zde